Revolver za dveřmi

01. 08. 2014

Woodrow Wilson kdysi přirovnal referendum k něčemu, co každý Američan zná. Skoro v každé domácnosti mají zbraň. Ne že by tím chtěli zpochybňovat schopnosti policie, je to pojistka na sebeobranu, kdyby policie nepřijela včas.

Nejpoužívanějším nástrojem přímé demokracie je takzvané lidové veto. Je doplňkem zastupitelského systému, ne jeho náhradou. Poslanci či zastupitelé mají v popisu práce rozhodovat. Nesmí místo sebe nechat rozhodovat občany. Jejich posláním je zastupovat názory a zájmy svých voličů. Ale co když se vloudí chybička a výsledné rozhodnutí zastupitelů neodpovídá tomu, co si přeje většina? V demokracii by se to stát nemělo, ale policie také někdy nedorazí na místo činu včas, aby zabránila zločinu.

Lidové veto znamená, že zastupitelé rozhodnou, ale pokud s jejich rozhodnutím podstatná část veřejnosti nesouhlasí, může nasbírat v určité lhůtě stanovený počet podpisů a tím je rozhodnutí pozastaveno. Bude se o něm konat lidové hlasování, které buď potvrdí, že zastupitelé rozhodli demokraticky, nebo se ukáže, že nereprezentují voliče. V prvním případě je jejich rozhodnutí potvrzeno, ve druhém případě se začne pochybovat o tom, že umí správně zastupovat občany.

Svobodní dlouhodobě prosazují lidové veto jako doplněk, který má přimět zastupitele, aby naslouchali občanům, aby s nimi komunikovali, aby jim vysvětlovali své záměry. Patrně by se nemuselo konat často, ale mělo by velký vliv na chování politiků. Možná by se dalo najít kompromisní řešení jak u církevních restitucí, tak u tunelu Blanka, se kterým by souhlasila většina. Lidové veto je nápravný prostředek pro případ špatného fungování demokracie. A mimochodem, to, čemu se u nás říká referendum, které rozhoduje místo zastupitelů, to ve Švýcarsku vůbec nemají, podrývá to totiž demokracii.