Konec koalice aneb zakletý magistrát?

13. 11. 2015

Od doby konce hegemonie ODS na pražském magistrátě po volbách v roce 2010 se nepodařilo sestavit takovou koalici, která by vydržela celé volební období. Nestalo se tak v období 2010 – 2014 a nestalo se tak ani v tomto volebním období.

Konec koalice aneb zakletý magistrát?

Stručně zrekapitulujeme vývoj. Ve volbách dopadly jednotlivé strany takto:

ANO – 17 mandátů, TOP 09 – 16 mandátů, Trojkoalice, ČSSD a ODS – 8 mandátů, KSČM a Piráti – 4 mandáty. Zastupitelstvo má tedy celkem 65 členů, pro sestavení vládní koalice je nutno mít minimálně 33 mandátů.

Po volbách se projevilo vnitřní rozklížení TOP 09 z minulého volebního období a zastupitelé TOP 09 se rozpadli na skupinu podporující bývalého primátora Hudečka, která čítá 4 zastupitele, ti odešli ze strany i z jejího klubu, a zbytek tj. 12 zastupitelů.

Vládní koalice byla sestavena na půdorysu republikové vlády, tj. ANO + ČSSD + Trojkoalice (tj. KDU – ČSL a jako bonus i STAN a Zelení). Tato koalice měla nejmenší možnou většinu, tj. 33 hlasů a již od začátku se dalo očekávat, že v koalici bude značné tření. Zásadní problém vidíme v tom, že členy koalice nespojuje politický program, ale hlavní motivací minimálně dvou subjektů je pouhá touha po moci.

ČSSD zastoupená protřelými technology moci (Hulínský, Dolínek, Nováková) v minulém období obsadila a opevnila pozice na magistrátu a v městských firmách a jejím hlavním zájmem bylo je neztratit. Protože se jedná o tradiční a zkušenou stranu vystupuje na veřejnosti jednotně a tento plán se jí dařilo naplnit. Problém je u ostatních dvou uskupení.

ANO šlo do voleb bez programu a vezlo se na koblihové vlně a slibů, že to prostě zařídí. Navíc si do čela postavilo osobu absolutně bez znalostí pražské problematiky Adrianu Krnáčovou, což se samozřejmě nelíbilo skupině kolem bývalé pražské šéfky ANO JUDr. Kleslové. Do zastupitelstva se tak dostaly dvě nesourodé skupiny, ta početnější okolo paní Kleslové, s vazbami na ČSSD a další důležité zájmové skupiny (ostatně paní Kleslová byla dlouholetou členkou ČSSD), a menší skupina „nakoupených“ osobností okolo paní Krnáčové bez jakýchkoliv vazeb. Mezi těmito dvěma skupinami logicky docházelo ke střetům, které vyústily do situace, kdy paní Krnáčová je sice primátorkou, ale její vliv na reálnou politiku ANO v Praze se limitně blížil nule. Bohužel pro paní Kleslovou vyplavalo na povrch její angažmá v několika státních a městských firmách, za které brala tučné odměny, což jí, alespoň oficiálně, zlomilo vaz. Po této aféře sice rezignovala ze stranických funkcí, ale jistě nikdo nepochybuje, že dále zůstává „šedou eminencí“ minimálně na magistrátu a zřejmě i v pražské organizaci ANO. Výsledkem je to, že ANO je vnitřně rozklížené.

Posledním členem byla Trojkoalice. Tomuto uskupení je třeba přiznat, že na rozdíl od svých partnerů, má program. Pro pravicově smýšlejícího člověka je to sice naprosto nepochopitelné sociální inženýrství, ale aspoň se nedá říct, že chtějí jen moc čistě pro moc. Problémem je, že se jedná o slepenec, dlouhodobé fungování koalice sahající od středových STAN přes středolevé lidovce pro jasně levicové Zelené, je neudržitelné. Obzvláště, když hlavním představitelem Zelených byl extrémně levicový Matěj Stropnický.

Je tedy spíš překvapivé, že tento mix stran a osobností vydržel fungovat celý rok. Samozřejmě problémy byly, nejznámější je asi kauza stavebních předpisů. Nicméně po roce pohár přetekl a ucho se utrhlo. V noci z 22. na 23.10. došlo k vyřizování účtů. Koalice využila návrh opozice na odvolání rady k vyřizování účtů mezi sebou. Spouštěčem „čistky“ bylo odvolání Matěje Stropnického, které podpořila i ČSSD a ANO. Poté už došlo k chování, které je běžné na dětském pískovišti ve stylu: „Ty jsi mi rozšlápl bábovičku, já ti seberu kyblíček!“ Výsledkem bylo odvolání čtyř pražských radních, dvou za ČSSD a po jednom za ANO a Trojkoalici.

Následně se pak začalo jednat o tom, co bude dál. Probíhaly různé veletoče, změny postojů, tak jak je to v takovéto situaci běžné, ale 10.11. se koalice oficiálně rozpadla.

Otázkou je, co bude dál? V současné době se nedá vývoj odhadovat, aniž by se nejednalo o věštění z křišťálové koule. Hodně může napovědět pražský sněm ANO, který proběhne o víkendu, protože ANO je stranou jednoho člověka a co Andrej Babiš řekne, to se stane. Na druhou stranu se může stát, že příští koalice bude bez ANO, tedy bez vítěze voleb. To by pro Babiše určitě nebylo příznivé, mimo jiné i proto, že koalice za účasti ANO se hroutí i v dalších městech. Je patrné, že nakoupit „posily“ a dokola omílat, že všichni kradou jaksi nestačí, zvlášť když se prokázalo, že věta „nejsme jako politici, makáme“ není pravdivá.

Možných variant vytvření nové koalice je několik. Svobodní jen doufají, že ať vznikne jakákoliv koalice, bude založena především na programu a ne jen na touze po moci.