Celebritismus-politikismus

17. 08. 2016

Víte, kde se bere současná politická krize napříč všemi směry a státy? Proč vyhrávají nepolitičtí politici? Já si tyto otázky položil a snažím se na ně najít odpovědi.

Celebritismus-politikismus

Odpověď na to, proč se daří lidem jako Donald Trump vítězit v republikánských primárkách, hledejme v paralele úplně stejně jako v ČR. Krize politické scény spočívá v následujících průvodních jevech:

Všechno toto dává v podstatě argumenty politikům nepolitikům, kteří se najednou začínají šikovat před branami legislativních a zákonodárných pozic. Arnold Schwarzenegger a Donald Trump v USA. Miro Cerar ve Slovinsku. Co v Česku? Zástupy celebrit, které se hrnou do senátorských pozic je obrovský. Nic proti Lauře Janáčkové, Felixi Slováčkovi, Jirkovi Šlégrovi, Otovi Zamberovi, Josefu Váňovi... mají celebrity na úspěch?

V čem tkvěl úspěch Andreje Babiše? A všech ostatních, kteří jsou v obdobné pozici? Mají za sebou výsledky. Jsou známí a mají výsledky. To je velice snadný argument. To, jak se k výsledkům dostali, jaká byla jejich cesta, je druhořadé. Ve výsledku dokonce i jejich politické názory nikoho nezajímá. V dnešní uspěchané době programy čte málokdo. Lidi se volí na základě sympatie. Někdy dokonce i podle vzhledu.

Lidé celebritám důvěřují, protože mají již něco za sebou. Jsou materiálně zabezpečení a proto do politiky nepotřebují chodit. Jsou za tím altruistické nezištné zájmy a nebo skutečná snaha něco změnit? Do hlavy lidem nevidíme.

Zrodil se nový politický směr. Celebritismus. Politici dávají před sebe do popředí celebrity a to obzvláště v senátních volbách. Účast je vždy nízká, stačí pár hlasů a zamíchá to pořadím. Do Senátu má smysl kandidovat pouze pokud plníte některý z následujících bodů:

Na druhou stranu. Proč lidé důvěřují komunálním politikům? Ti z celebritismu na první pohled vypadnou.

Vlastně ne, řekl by ďábel advokát, oni celebrity jsou. Jen v malém lokálním měřítku. Kandidátní listinu do Poslanecké sněmovny nedokážou utáhnout, to dostanou jen pár kroužků navíc. Abyste vyhrál nějaké mandáty do Poslanecké sněmovny, musíte být jako politik znám celorepublikově. Když se řekne jejich jméno, i lidé politikou nepolíbení (politiku řeší max. 8 minut ročně) dokážou vyjmenovat jejich jméno, stranu a obličej. Když je parodujete, okamžitě se jim vybaví, o kom se mluví. To jsou tak známí politici, že to dotáhli do úrovně celebrity. Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg v podstatě táhnou PR celé své strany.

Dost často se setkávám s názorem, že Svobodní jsou strana pro bohaté a úspěšné. Pokud by jí skutečně tak jednoduše byla, proč před kanceláří Svobodných nestojí fronty celebrit, co s nadšením chtějí za své peníze kandidovat a přispívat téhle straně? Odpověď opět hledejme v tom, proč některé (upozorňuji některé) celebrity do politiky jdou. Není to náhodou také v tom, co pro mě daná strana, politik nebo politická moc může udělat na oplátku? Přeci jen, proč je najednou tolik celebrit, které si dříve politikou nechtěli špinit ruce. Donald Trump se dokonce dříve ochotně fotil s Hillary Clinton a říkal o ní, jaká je to skvělá žena... Dokonce se přiznal, že politikům dával peníze na jejich kampaně. Andrej Babiš o sobě říká že je bývalý volič ODS...

Tento trend celebritismu nakonec opadne, protože lidé zjistí, že celebrity jsou také lidi a jsou naprosto stejně hříšní jako normální smrtelníci. Je to zákon akce a reakce, kdy se systém tohohle -ismu jednoho dne zhroutí.

- Autorem je Josef Novotný, člen Svobodných na Praze 12
Zdroj: http://josefnovotnyjosef.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=543701